Pages

Wednesday, December 10

...

mám takovej pocit (a v tomhle případě se jedná o synonymum pro "je celkem pochopitelné, očekávatelné a odůvodnitelné") že období nevinnosti máme už za sebou. významy a symboly už ztratily smysl. kdo se ještě zamyslí nad textem písničky nebo nad mlhavou vzpomínkou. kdysi mi přišlo, že existuje osud a že je ve všem hlubší smysl, teď se pohybuju při zemi. skončil čas snění, je čas žít. a ten pesimismus, kolující mi v žilách, že to vážně nemá smysl, že nemám ani na prosté "žít jak nejlíp umím", je jako jed.

9 comments:

  1. Já. Jo pardon, to byl řečnická otázka.

    ReplyDelete
  2. já taky, ale tim to tak končí. jsem moc normální.

    ReplyDelete
  3. já neříkám že není nikdo. jen že mám pocit, že už to nemá význam. nebo možná nikdy nemělo, teď nevím.

    ReplyDelete
  4. nikdy nemělo, to bylo jenom takový období.

    ReplyDelete
  5. jako kdybych tohle uz dvakrat nepsala pauliemu v mailu... ze starnem, ze prestavaji byt dulezite formy, a zajimaji nas jenom obsahy. dala bych dohromady sotva par versu z jedne shakespearovy hry, ktere jsem umela odrikat vic jak pulku... proc uz to neni dulezite?

    ReplyDelete
  6. terko, já nevím. někdo ten nájem platit musí... možná jsme v mezifázi mezi tím snílkovstvím a usazením se (ve smyslu hledání pevné pozice) v dospělém světě. když to nezapomeneme, tak se to jednou vrátí. myslím. doufám.

    ReplyDelete
  7. Jak nad tím tak přemýšlím, celá esence bytí a lidského života se asi dá shrnout zhruba do takovéto básně:

    První fáze, druhá fáze, mezifáze
    Třetí fáze, čtvrtá fáze, metastáze

    (Omlouvám se, že to zlehčuju, ale mám zase tu svoji nedělovečernědepresivněrozmarnou náladu a kromě toho rum.)

    ReplyDelete
  8. já jsem chtěla ještě včera něco dodat, ale zapomněla jsem na to, tak to píšu teď: možná prostě potřebujeme jistoty a na snění není prostor. nebo jsme udělali moc chyb nebo jsme se moc spálili a už to nedokážeme. anebo jsme jen moc sami.

    ReplyDelete
  9. myslim, ze je to ciste otazka (nebo spis odpoved ;)) veku a materialnich jistot...
    mozna bychom se misto toho pesimizmu mohli/y zacit tesit. kdyz se budu hodne snazit, treba se presvedcim, ze s opustenim sneni a bohemskeho stavu duse, prichzi neco jineho, zavidenihodneho, treba jako "zivotni moudrost" nebo "klid" :) "uspesna kariera", co ja vim ;)

    ReplyDelete