úvahy

co ušetřím na čaji (zelený) přijde do kafe. (cukr)

cestou do práce přemýšlím (klasika). smířit se s tím, že je něco nemožné, by mělo být moudré (úvaha o tom, že nemám na výběr, jak jet do práce - max. vyměnit metro za tramvaj a jet déle - chtěla bych mít aspoň deset cest). a je skutečně? jak odhadnout, co je nemožné?

jen tak. v kuchyňce mi to dojde, ale pak musím projít stejným okruhem myšlenek ještě jednou, abych si vzpomněla. nikdy nepíšu jen tak.

taky mě napadlo že když někdo nechá v knížce otevřený konec, je to jen úlitba čtenářům. (vzpomínka na vlastní špatné konce.) ale čtenář-optimista hledá naději pečlivě a chytá se sebemenšího náznaku.

když se člověk rozhodne uvažovat jednoduše (naivismus), dojde k zajímavým věcem. (erlend loe: naivní. super.)

kreslím něco jako když had sežere slona, ale je to zvýšení ss hladiny. člověk pořád přichází o iluze.