jeden ze snů způsobených předávkováním kafem

nad náma, tam kde bývaly domy, stojí jen zdi, jak zjišťuju, když sejdu zatáčkou. do jedněch dveří vchází několik postav, jsou celé v černém, mají černé kápě. nevidím, jestli mají díry pro oči, ale později zjistím že jo. soudci, napadne mě. kkk naruby?

neslyšní, černí. jinak tu není ani noha. když obejdu ten dům nedům, vidím, jak tam cosi řeší, za dveřma ve zdi. když potkám dalšího, zeptám se, co se děje, ty to nevíš, řekne. končí svět.

končí?

no.

nevypadá, že by ho to trápilo. teda vidím jen jeho oči, ale stejně. nezúčastněnost.

vezme mě k sobě do auta a dívám se, jak jednotlivé věci, domy, ulice mizí. má takovou zbraň. něco, co odstraňuje věci.

už když řekl že se můžu dívat, tak se mi líbil. ale proč zrovna já? jsem tu poslední?

je mi smutno.