days and nights

to už je vážně prosinec? nestíhám. a poslední týden - uletěl

neděle: předčasný příjezd. zatímco :m: spí, nakládám krůtí řízky do jogurtovočesnekové omáčky. nakonec jdeme spát v půl šesté.

pondělí: stěhujeme židli - byt v nuslích je stále stejný - jezdit po městě na židli a v autobuse popojíždět sem a tam a smát se.

úterý: čínská kachna a zasloužený odpolední spánek. před školou mě čeká :m: a je to strašně milé a přirozené. s akrab objevujeme úžasnou malou vinárnu ve středu města. praha najednou není tak hrozná, i když brno je lepší. a just neřeknu, kde je, protože je tam prima patro na sezení a moc lidí se tam nevejde. pozdněsběrový veltlín je vynikající, zdržíme se mnohem dýl, než jsme zamýšleli, a odchazíme v povznesené náladě - eufemismus pro stav, ve kterém v bytě mých rodičů strávíme půl hodiny ve sprše - a doufáme, že si toho nevšimnou. nekomentovali to :)

konečně seberu odvahu prohlédnout si videa z expediční tequila party, už několikrát zmiňované (joj). někdo: tady letos nejsou žádný páry - já: ale jsou a začnu je vyjmenovávat, do čehož skočí milý :m: s poznámkou my s e*v (ehm) - to není legrační stejně jako není legrační, že to vůbec natáčel, ale za to je legrační, jak každou minutu někdo řekne jé, on to natáčí.

a čas letí, nemůžu rovnat myšlenky, natož slova.

ve čtvrtek se jdeme podívat na hatch, potenciání bydlení na florenci, které charakterizuje poznámka z první prohlídky: já: tady bychom mohli mít kočku, to by nikomu nevadilo! bsk: no, možná té kočce jo. definitivní odmítnutí, příliš mnoho problémů na to jak krátko tam chceme bydlet. potom oběd s happym v restauraci skanzen - milé místo, dokonce i když ve sklepení vypadne proud a my jsme nuceni svítit si mobily do talíře - romantika.
občasné záblesky z minulosti. jako za matným sklem. tohle a támhleto. nějak se mi daří nevnímat zejména tohle.

v pátek jdeme zapálit svíčky k lennonově zdi. dvacet šest let od jeho smrti a pořád se tam schází skupinky lidí, hrají na kytary a pijí. odkaz? většina z nich nebude starší než ono výročí. je to zvláštní, ale je to fajn. pak bloudíme starým městem a nakonec objevujeme další zapadlou vinárnu - tímhle tempem zmapujeme celou prahu.

a sobota: mexická party u bsk. cestou drobné záblesky daleké budoucnosti. velkou kuchyň a kočku. vyženeme bsk a :m: dělat tortilly a pijeme v dámské sestavě. a po návratu nás dožene celotýdenní nevyspalost a usneme.

dnes doháním resty, aspoň ty blogovací. taky jsem předělala pokoj a můžu konečně u práce sedět, vyházela jsem spoustu strašlivého nánosu z let temna - a hlavně teď ležím v posteli s novým rodinným notesem a vůbec si nestěžuju.

vlastně trochu jo, ale aspoň se po týdnu vyspím. i když na spánek v objetí a lidském teple se tak snadno zvyká...