zwíře je opice a ví o tom*

ach, ty hovory bé! tedy hovory s bsk! kdo ví proč, my dva se spolu vždycky chováme jako bychom právě vypili láhev vína, a co teprve když ji vypijeme.

máte plesnivej toustovej chleba, stěžuje si bsk (jako doma, jako doma!)

plíseň je zdravá. vytvoříš si protilátky: acylpirin, anopheles... hihňám se, a to jsme ještě ani nezačali hrát carcasonne, při kterém jsem vyhnala cizí (mužské ;) panáčky z města a shrábla třicet šest bodů (aspoň vidíte, jak je můj život poslední dobou vzrušující... potřebuju brno! vymést sklípky, vymést sklep, do rána chlastat... vidět codelovo kotě... zabít buvola... a tak dále.)

vůbec, s brnem mě poslední dobou pojí akorát vražedné mače v unrealu, ve kterých se mi nedaří se zlepšit, ale ono to přijde. (jako včera, v jedné ruce pekelné kuře z kfc, ve druhé sklenici vína, ve třetí myš a ve čtvrté klávesnici... kulturní večer jedna báseň.) nebo si aspoň potrénuju nadávky.

a z jiného soudku: na základě těchto dvou článků u chloé a muris vydávám podobné prohlášení: chlap, který se vyjadřuje pomocí zdrobnělin, je odporný. v podstatě to ani není chlap. tato, ehm, skutečnost mi leží v žaludku natolik, že nejenže jsem ji u obou zmíněných dam okomentovala, ale ještě prásknu, koho se to týká: drahého (ano, to je ironie) spolužáka (ne, to není ironie) pp. no fakt! kdyby někoho napadlo, jak mu naznačit, ať se okamžitě začne vyjadřovat normálně (protože až to udělá příště a budou po ruce ty krásné psychodlaždičky z naší školní chodby, tak dojde ke kontaktu s nimi a jeho hlavou), dejte mi prosím vědět.

jedinou výjimkou je (zcela nezaujatě) zwíře, který moji složku s fotkami s gdaňsku označil jako 20060826 gilmourecececek.

[* a za ten nadpis si může sám a s výše zmíněným adresářem nesouvisí.]