verlängertes wochenende

den první. omrknout knižní veletrh (hm) a projít se po výstavišti. na závěr dne plaveme s akrab v ymce a posléze obdivujeme proužkované kalhoty u w&d. večer se vydáváme k bsk a sledujeme další napínavé díly lostu. za oběť nám padne láhev medoviny; nicméně když se vprostřed noci vracíme přes nádraží, kde nás posunující se vagony na chvíli zablokují, posílám sms jdeme od tebe a nejsme opilí, co je špatně? poznámka na okraj: nejde elektřina v domě.

den druhý. ráno nejde elektřina nikde. po několika hodinách bezcílna mě napadne zavolat co nejvíce lidem, že bude párty při svíčkách a vyžírání lednice - samozřejmě po třech telefonátech elektřina naskočí. ale akce se koná, má punc spontánnosti a je plná vína. je nás sedm, po celém pokoji hoří svíčky a hrajeme hru "i've never" - spočívá v tom, že jeden člověk řekne, co ještě nikdy nedělal a ti, kdož ano, se musí napít. je to trochu dvojsečné, protože některé věci jsem se opravdu nechtěla dozvědět.

lia a ten, co na jejím blogu ještě nemá jméno, usínají na gauči, díváme se skrze zavřené oči na futuramu a love actually a pak je najednou ráno.

den třetí. možná toho chceme dělat hodně, ale nakonec vyrážíme s liou a tamtím na lodičky, v dynamu si nekřesťansky pochutnáváme, dokonce se dostáváme k debatě o míře hříšnosti dobrého jídla, kterou konkrétně tady označujeme za velmi vysokou (kuřecí řízek s hruškou a hermelínem, jako dezert palačinky se skořicí a javorovým sirupem, k tomu chillský merlot, a to mluvím jen za sebe...) nakonec ještě děláme ostudu, když brakujeme reklamní zápalky camel v pěti barvách, každý musí mít kompletní karavanu.

je nám dobře takhle ve čtyřech, drápeme se na petřín záplavou zelené, třešně kvetou, pampelišky kvetou, mraky stojí na obzoru a my děláme ksichty v bludišti. ještě orveme šeřík a můžeme domů. doma sledujeme tři, maximálně čtyři díly lostu - když skončí čtvrtý, sedíme chvíli tiše. já to neřeknu, směju se pod vousy a zwíře zavrčí, že to přeci chtěl říct on. takže ještě jeden, poměrně zásadní díl - a spát.

den čtvrtý. ikea. dvě židle versus plná taška krámů - tedy plán oproti realitě. opravdu bych měla něco dělat, opravdu bych se měla aspoň trochu probudit, tak ještě dvě tři kafe a začnu.