z pouti

přes včerejší počasí. ne, přes něj ne. na zahradě kvetou sněženky a žlutá tráva tiše voní a chystá se k životu. ne, to bylo včera. mate tělem, tráva, může být podzim, může být jaro. nebýt těch sněženek, váhám.

ne, skutečně bylo cítit jaro. někomu (mč) se rozhodnutí jít na pouť může zdát masochistické. ale. jak komu. sice tam chodím téměř každý rok - hledám něco, co bylo, když jsme byli děti - ale nikdy to nemělo onu sílu zážitku, která je strašně nedefinovatelná, protože se počítá do dob, kdy jsme nedefinovali ještě vůbec nic. (beyond the horizon of the place we lived when we were young...) ale když vynechám tu poslední letní úpickou, nedaří se.

včera to bylo - možná extrémními dávkami kafe - jiné. když jsme vešli do areálu, stály nad stromovkou černé mraky.

než jsme došli k první atrakci, začalo pršet, sněžit a bůhvíco ještě. a stejně jsme na ni šli a provezli se vodou. pak jsme klopýtali vodou. tahali medvídka. euforie. vlezli jsme na raft, abychom byli ještě mokřejší. kupovali sladkosti. utíkali domů.

rozmrzali.