tady jsem, tady mě máte, toužím po změně, ale když může přijít, tak se jí bojím.
sakra, ja nevím vůbec nic, nedokážu si ani hodit mincí, protože nevím,co chci, nedokážu odhadnout, co jak dopadne a bojím se, že ať se rozhodnu jakkoliv, bude to špatně, a to i když si říkám, že bych toho měla využít, že bych měla brát to lepší a prostě brát to tak, že se rozhodnu dobře... ale prostě nevím. jak z toho ven? kde mám vzít tu jistotu sama v sebe? kdybych ji měla, tak je přeci jedno, pro co se rozhodnu, protože "já to zvládnu"- jenže já mám pocit, že nezvládám nic...
taky jsem mel podobny pocit pred mesicem, dvema... ale nejak jsem se nemel k tomu neco s tim delat... asi jsem cekal na vhodny cas a pak to byl samozrejme ten nejmin vhodny, ale i tak byl lepsi nez jakykoli jiny... stacilo deset dni off a dva vikendy a jaksi je mi par veci jasnejsi... snad poprve v zivote co si pamatuji mam pocit, ze alespon trochu vim co chci a ze jsem happy... chtelo by to dalsich nekolik dni, vikendu a let...
ReplyDeleteono už je to jedno
ReplyDelete