tak nějak tuším, co napíšu za rok.
tehdy, když mi bylo přesně o 365 dní méně než dnes... to byl takový smutný, šedivý den. jela jsem z brna, celou cestu pršelo a já zírala urputně do reflexu, abych to nevnímala. potěšil mě článek o českém designu, to si pamatuju doteď. a pak jsem přijela domů a dostala ten basovej reprák... to byla paráda. pouštěla jsem si pořád dokola live8, riplou z digitální televize, teda vlastně jen tu část s pink floyd. psala jsem na blog a překlikávala, aby mi neušel ten moment, kdy se na sebe waters s gilmourem usmějí, ten, který mě tak dojal, když to šlo skutečně live. i codelovi tehdy ukápla slzička, a to je drsný chlap. venku pořád pršelo a já se pak večer opila v al capone's...
mno, čas vyrazit. ne, vůbec ne do toho malýho baru u národní...
zkusim se ti vlichotit pranim, treba mi pak pujcis ten koncert na vypaleni? ;)
ReplyDeletetakze vsechno nejlepsi, i kdyz vlastne trochu s predstihem. :)
lichotit můžeš. je toho 22 GB ;)
ReplyDelete