moje obavy z tohohle večera se na sto procent nevyplnily. nejen že trapných pauz v konverzaci bylo pomálu a jinými slovy jsme si mělí o čem povídat. taky jsem se neopila (a u mně mají akce 1+1+alkohol téměř vždycky charakter rejpání se v minulosti a hořkých pravd. případně aspoň prázdných míst v paměti).
ne, bylo to prima. oklikami jsme došli až do prominentní čtvrti, ve které bydlím a orvali pár šeříků. navštívili studánku. dopili víno v plastovém kelímku. stejně je to zvláštní. jak se mění věci. lidi a pocity. a za uchem mi kvete kaštan. být to před rokem, byl by tenhle příspěvek mnohem delší a nadšenější. takhle jsem akorát ráda, že je klid. že se můžeme smát.
takhle jsem akorát ráda, že i když on nevědomky ublížil mně, já jemu ne. což se nestává zas tak často. kráčím přes emocionální mrtvoly. a bolí to.
pouštím si u2. pokoj voní šeříky. v krabici se sběrem se krčí krabičky od hermelínů.
je jaro.
No comments:
Post a Comment