neposlouchejte nic víckrát než jednou

nemám, jako tolik mých kamarádů, ten problém, že bych nemohla slyšet jednu konkrétní skladbu nebo celé album víckrát za sebou. aspoň ne hned. klidně si nějakou tu inkriminovanou písničku, která zrovna ladí, ba co více, konstruktivně interferuje s mými pocity, pustím třeba desetkrát za sebou.

problém přichází potom. vytvoříte si v hlavě takovou kapsičku, do které se i s melodií strašně snadno uloží i pocit. a je snadné ho tou melodií zase přivolat. navíc to funguje obzvlášť efektně na sentimentálních písničkách.

když slyším here with me od dido, je loňský únor, otevřeným oknem na mě fouká vítr a je mi strašně mizerně a strašně zima a svět se hroutí. co na tom že ho později stejně postavím znovu. některé okamžiky jsou strašně definitivní.

a co třeba the wall od floydů. to je taky smutek. celkem příjemný smutek, ale přeci jen smutek. bezvýchodnost, zmatek, samota. protože ve výsledku jsem stejně všichni sami. pořád. neřád.

a tak dále.

Hey you
out there in the cold
getting lonely, getting cold
can you feel me
Hey you
Standing in the aisles
with itchy feet and fading smiles
can you feel me
Hey you
don't help them bury the light
Don't give in without a fight
Hey you
out there on your own
Sitting naked by the phone
would you touch me
Hey you
with your ear against the wall
Waiting for someone to call out
would you touch me
Hey you
would you help me to carry the stone
Open your heart
i'm coming home
But it was only fantasy
The Wall was too high
as you can see
No matter how he tried
he could not break free
And the worms ate into his brain
Hey you
out there on the road
Doing what you're told
can you help me
Hey you
out there beyond the wall
Breaking bottles in the hall
can you help me
Hey you
don't tell me there's no hope at all
Together we stand, divided we fall