jaro?

barborka má skepsi a chytila přemýšlivého bacila. asi to bude vážný, už stihla nakazit i mně. telefonem :)
za oknem (asi) svítí slunce, naštěstí to nevidím, mohlo by mě trápit, kolik času zabiju ve škole.
mohlo by mě trápit, že nevím, proč studuju, to, co studuju, že nevím, co dál a co se sebou.
ach jo, ty jarní deprese. anebo spíš, v mém případě, otupělost. nic mě nebaví, nic nechci dělat, nemám energii ani vůli. potřebuju víc kafe.
víkend jsem strávila v brně, potažmo ostravě. někdy je život absurdní, i když to tentokrát myslím spíš pozitivně.
a probírám se starými zápisky a bojím se, že už nevěřím na zázraky, přesně jak jsem se bála koncem roku. comfortably numb. nemám sílu hledat kolem sebe krásu, je mi jedno, že svítí slunce, netěším se na déšť. a tak si čtu moudra starce a poslouchám zeppelíny. a snažím se věřit, že stačí kapka kafe a krása se vrátí. už aby byl čtvrtek, už abych byla v brně...