roztoužená skleróza
Pages
▼
Monday, November 24
za měsíc jsou vánoce
jojo. já vím že nepíšu. zaprvý nestíhám. žongluju s moc míčkama najednou. zadruhý, kurva, zadruhý nepíšu protože mě vždycky něco napadne, tak jdu otevřít explorer, ve kterém jsem zvyklá psát, protože narozdíl od ff vkládá do příspěvku mezery mezi odstavce a bez toho nemůžu být – a nic se nestane. nic. blogger se nenačte. jiné stránky fungují, jen tahle ne. jsem odsouzena k jednoodstavcovým příspěvkům.
Monday, November 17
rýžobanán
zbylo nám strašně moc uvařené rýže. co s ní?
osmažit (na másle!) obrovskej pórek. přidat rýži. smažit. přidat banány. smažit. přidat bílý pepř a kari. ještě chvíli smažit. vypnout sporák, přidat jogurt, zamíchat, podávat.
dobrou chuť.
ve snech cestuju a hádám se.
v prvním jedu do egypta. najednou si uvědomím, že mám letenku, že tam budu devět dní a že jedu sama. (zvláštní, že egypt je situovaný někam do maroka.) a tak jsem v egyptě, je teplo a všude písek, a já mám troje dvojdílné plavky, což se ukáže jako chyba, protože od té doby, co jsem tam byla naposledy, se už můžou nosit jen jednodílné. vyjednávám tedy s milým egypťanem (hm, není to oxymoron?), že mi prodá něco, co si vezmu přes plavky. nic vhodného nemá a tak si zkouším dětská trička. (a jsem naštvaná, že mi někdo říká, co nosit.)
(na sen z předminulé noci, kdy jsem v akvaparku, z kterého vede tunel někam na moře s obrovským proudem, to ale nemá. za 200 dolarů si koupíme nafukovací člun a jedeme, do neznáma.)
ve druhém jedu do švédska. sen je velmi detailní, jdu si vybrat peníze a pak jdu na autobusák. potřebuju rozměnit švédskou dvoustovku, abych si v automatu mohla koupit lístek do bristolu (hahaha). sedí tam žena, jejíž úloha je nejasná, ale má pokladnu a tak ji požádám o rozměnění, což se ukáže jako chyba. nejdřív mi dá jen stovku a nějaké drobné s tím, že v africe je nějaká revoluce a strašně tam trpí ženy a já bych měla podporovat feministky, pak už mi nechce dát nic, já se s ní hádám a končí to tak že ona je úplně hysterická, já ji nějak srazím na zem, vezmu si z pokladny svazek 40-ti korunových bankovek, koupím si lístek a nasednu do autobusu (kolem jsou lidi, ale nikdo nezasahuje). pak jedu do bristolu, švédsko, kde mě čekají příbuzní. slibuju si, že zbytek peněz vrátím, ale ta hysterická žena mě děsí a bojím se, že vytáhne z automatu, kam jsem jela, a pořád se ohlížím.
no nic. spím 9 - 10 hodin denně a mám strašně moc snů, živých, barvitých a detailních. jen ta analýza trochu hapruje :)
Monday, November 10
oh monday morning, kiss my ass
miluju pondělí. priority jsou seznamem toho, na co se vysrat nejdřív. tak schválně... že by to odsrala škola? jako vždycky. jsem v jednom kole, pracuju celej víkend... "hm, my jsme vám dali blbý cd, tak jste to přeložila zbytečně, tak my vám pošleme to správný." "hm, tady máte po dvou týdnech ty opravy." dneska, všechno dneska, plus zasraná matika, na kterou se mi nechce, a kterou mám chuť vzdát už jen protože mi zabírá čas, nehledě na to že ji nechápu, zasraná noc, jednou si prothazin nevezmu a spím skvěle a noc na to se mi zdá o matematice a prázdným účtu (dneska), což je super, protože mám pocit, že se nezastavím a na školu seru, ale peníze nemám. kurva. proč si to dělám? proč je ta hranice pohody tak křehká? proč se tak rychle vzdávám toho, že jsem se tý škole věnovat chtěla? proč mám chuť zalízt pod peřinu a brečet? proč mám ze všeho nejmíň chuť jít do práce? domů přijdu v půl sedmý, po nevyspalý noci budu unavená, překládat budu jak zpomalenej film. skvělý, skvělý, skvělý. udělej něco pro své zdraví, vystřel si mozek z hlavy. že bych si, kurva, nalila panáka?
Saturday, November 8
dopis
milá kulido, milý chinine,
když jsem před měsícem šla k Vám domů, jen na otočku nakrmit kočky, vybrat záchod a zase zmizet, dostala jsem záchvat, že se mi tam nechce. nejenže jsem nechtěla pryč z vršovic. navíc jsem na základě Tvého dopisu nebyla schopná postupně najít konzervy, granule ani písek do záchodu. ostatně jsem ani nezprovoznila výtah, protože od doby, kdy jsem u Vás byla naposledy, už nějaká chvíle uplynula, a já jsem se opět přesvědčila, že se spouští pomocí klíče, kterýžto nevlastním.
pak jsem si tam odvezla tašku s oblečením a notebook a bylo mi líp. posedávala jsem na Tvé židli, až mě začala bolet záda. nejprve jsem zkoušela sedět na velkém žlutém míči, ale to tak docela nefungovalo. tedy hlavně když jsem si večer nalila skleničku vína. tak jsem se nakonec přestěhovala do postele a já a notebook jsme noc co noc usínali bok po boku.
zvykala jsem si. na budík jsem si nezvykla. když nás s :m: první noc vzbudil tvůj i chininův budík, nedokázali jsme si poradit s konfigurací a vyndali jsme baterky. z koček to nešlo a skákat mi po hlavě v šest ráno s ludwigovým výrazným "mňauu" jsem je neodnaučila. zato jsem se naučila tvrdě spát.
taky si musím postěžovat na wifinu. Vaše dlouhé heslo jsem se sice naučila nazpaměť, ale nefungovalo na žádnou z wifin, které jsem u Vás chytila. nevadí, datový kabel dosáhl až do postele.
"to je moje" říkala jsem ludwigovi, kdykoliv jsem se vydala do koupelny napustit si vanu. ano, sobě, ano, teplou vodou, ludwigu, moje. mňauu. pokaždé, když jsem jela výtahem, zmáčkla jsem tlačítko před zavřením dveří a zkoušela jsem je zavřít švihnutím tak, aby se výtah rozjel. výtahem jsem jela tak stokrát, povedlo se mi to jednou.
kočky si postupně zvykly. poslední dva týdny spaly se mnou v posteli, poslední týden na mě. ráno jsem pokaždé hádala, která že mi to leží na břiše, ale uhodla jsem to jen málokdy. rutina byla následující. aha, já jsem nezmínila, že jsem si rozbila brýle. no. a tak jsem si vždycky před spaním sundala čočky v posteli. probudila jsem se, setřásla kočky (to trvalo tak hodinu, než jsem se odhodlala), došla jsem si udělat kafe (fázi o dvě hodiny dříve, kdy jsem vydala žrádlo a vrátila se do postele, nezmiňuji) a lehla si na břicho k notebooku, abych na něj viděla. do pěti minut jsem měla na zádech obě. hlavně damien se svým masírujícím přešlapováním byla skvělá. pak jsem nemohla další hodinu odejít do školy nebo do práce, protože mi bylo líto je zahnat.
prostě jsem si to užila. nepřemýšlela jsem tolik, kolik jsem chtěla, za to jsem ale dělala večeře, koukala na filmy, četla (za sérii undead dík! kamarádka mi přiveze další dva díly :) (a jestli jsem trochu přeházela knihy, tak se omlouvám), pila, usínala, nemohla spát, dělala si pěnu do vany, hrála si s Vaší květinovou a mojí ve tmě svítící kachničkou, jedla grosseto pizzu, pozorovala z okna mlhy, no a samozřejmě užívala si přítomnost skvělých koček (kromě té chvíle kdy měl ludwig to nutkání zvracet pět minut před tím než jsem měla odejít do práce a pak ještě dvakrát). zejména damien byla úžasná, hlavně když jsem seděla v tureckém sedu na posteli a ona se mi promenádovala po rameni.
na terase jsem byla jednou, ve čtyři ráno. bosa. taky jsem něco rozlila v kuchyni, říkaly holky. já si to nepamatuju.
každopádně děkuju za čas strávený s kočkami, za osamělé noci (jsem holt samotář), za vanu a za ty dvě chlupatý příšery.
ev
ps s :m: se hádáme, jestli je to na metro blíž na mírák nebo na muzeum. tedy pokud člověk jede směrem dejvice a chůzí na muzeum si ušetří jednu zastávku.
Friday, November 7
Thursday, November 6
ou je
dnešní bilance: dva štrůdly, jeden trapas, jedna práce, jedna idea, jeden pokus řezat štrůdl obrácenou stranou nože a asi 30 stran korektur. jde to. na listopad.
Sunday, November 2
i can i can
tak jsem si řekla, že budu surfovat trubkou a klikat vždycky na related videos. a co? a sekla jsem se na ac/dc. no, můžu si za to sama.
death current, haha. taky mám letenku do istanbulu, na dva dny, což by mým šokům á la "jsem dospělá a jedu si sama do istanbulu" mohlo docela stačit. ale co, třeba trefím. (a třeba zpanikařím a nikam nepojedu.)
taky mám letenku do paříže. letenky. aaa, to bude romantika! budeme s akrab zvracet z eiffelovky.
venku je mlha. ty debilní kočko, přestaň mi cupovat svetr, já ti taky netrhám kožich. mlha mlha mlha. na olšanech hoří svíčičky.
píšu scénář a piju příliš sladký víno. už abych ho dopila a šla si nalít něco lepšího. a taky jsem odhalila ve svý hlavě podivný vzduchoprázdno ohledně jistý minulosti. nic nevím. vážně. a asi je to tak líp.
lípopad. a dneska mám best hair day ever.
good night, prothazin girl.